Firma/Podnikání  < Titulní strana

10. 10. 2005

Dopředu žene nápad, ne peníze

Hospodářské noviny

Petr Herian, ředitel Newton Informati Technology, s. r. o., říká:

Patří k průkopníkům elektronického monitorování médií v České republice. Je spoluautorem softwaru Jednotného elektronického archívu médií. Řídí firmu s dvěma sty lidmi - včetně těch v zahraničí -a vychovává současně pět dětí. Je i veřejně činný. To je stručná charakteristika letošního finalisty soutěže Manažer roku Petra Heriana.

HN: Jak vznikla myšlenka v době, kdy se hovoří o tom, že lidé -a manažeři zejména - jsou přehlceni informacemi, začít nabízet na trhu další informace?

V roce 1994 a řekl bych náhodou. Nastoupil jsem do skupiny Newton, byli zde mladí manažeři a měli spíš problém s nedostatkem než s přebytkem potřebných informací. Chtěli si budovat svůj znalostní archív. Je to nutné, pokud chcete řídit finanční služby a další rozsáhlé aktivity, jako je třeba krizové řízení v podnicích, akvizice, vzdělávání, softwarové služby, sledování konkurence, marketink a poskytování dalších služeb. Začali jsme scanovat noviny, ale potřebovali jsme sledovat více zdrojů, a tak jsme hledali jiné cesty, až jsme se dostali k práci s postskripty, které vydavatelé posílají do tiskáren. Zvládli jsme jejich převod do archívu.

HN: To jste však už měli větší ambice. Chtěli jste konkurovat klasickým výstřižkovým službám.

Jistě. Když jsme zjistili, že to funguje, chtěli jsme vybudovat velkoobchod s informacemi. Věděli jsme, že výstřižky mají své přednosti -autenticitu. Tak jsme se zaměřili na oblasti, kde nám výstřižkové služby nemohly konkurovat - na rychlost, umění třídit a analyzovat.

HN: V té době asi nebyl ještě velký zájem o placené informace.

Začátky byly opravdu těžké. Naším prvním významným klientem byl Senát České republiky - to byl rok 1997. Vyhráli jsme tehdy velké výběrové řízení na poskytování klasického monitoringu tisku. Chtěli jej do sedmi ráno. Asi ve tři hodiny jsem vyjížděl pro papírové noviny. Pak jsme všichni seděli a kontrolovali podklady, v šest jsme zapnuli strojové vyhledávání, vytiskli příslušný počet přehledů a v sedm jsme je dodávali do Senátu. To byl vlastně onen velký impuls pro obchodní rozjezd informační služby a archívu mimo vlastní firmu.

HN: Koho dnes zajímají vaše informace?

V podstatě se odběratelé dají rozdělit do dvou skupin. Jsou to jednak všichni, kdo sledují, co se o nich píše nebo co se píše o jejich konkurenci. Druhou skupinu tvoří lidé a organizace sledující určité trendy. Jde o poměrně širokou škálu zákazníků. Samozřejmě klienty jsou i novináři sami. Dnes už máme stovky velkých klientů z řad podniků i státních institucí.

HN: Jen pro lepší představu - o kolik článků nebo záznamů se denně rozšiřuje váš archív?

Uvádíme osmnáct až dvacet tisíc denně.

HN: V oblasti zpracování dat - zejména při zprostředkování dat ne vlastní provenience - se často hovoří o pirátství. Jak jste řešili tuto otázku?

Od počátku máme smlouvy s vydavateli. Některým vytváříme jejich archív, jiným platíme. Náš klient tedy má jistotu, že je vše »čisté«. Jinou otázkou je, že některé agentury se snažily pod jiným heslem k nám přihlásit a naše informace dále prodávat. Vedlo to k tomu, že jsme několik let přímý přístup do databáze v zásadě neposkytovali. Dnes už je to vše dobře technicky ošetřeno, i trh se kultivoval, takže databázi za určitých podmínek otevíráme. Ale řada klientů stejně dává přednost individuálním dotazům. Je to pro ně časově i finančně zajímavější, pro nás bezpečnější.

HN: Obraťme pozornost od podnikání k managementu. Jaké jsou hlavní či kritické momenty při budování podniku? Na co je třeba si dát pozor a proč?

Určitě je to individuální. Začínali jsme ve dvou. Byli jsme trochu »exoti« ve skupině, která tehdy šla převážně cestou finančních trhů, my směrem ke společnosti informační, znalostní. Ale existovala tu dobrá symbióza. Neměli jsme kapitál a technické prostředky, Newton potřeboval informace. Ovšem personálně a technologicky jsme byli vždy samostatní. Toto soužití nám při rozjezdu hodně pomohlo.

HN: Když jste hovořil o začátcích, hodně času jste trávili a trávíte v práci po nocích. Jak se buduje kolektiv takových pracovníků?

Postupně a asi jsme měli štěstí. Nebo možná pomohlo, že jak já, tak i první kolega Martin Fryš jsme už od patnácti let pracovali s mládeží. Tam jsme získali určitý způsob vedení, který se nám hodil i ve firmě. Takže začátky byly hodně skautské. Sedělo se v jedné kanceláři, uměli jsme se radovat z každého úspěchu, prožívali jsme společně i prohry a řešili problémy. Většina lidí, kteří s námi začínali, je tu dodnes. Často však už na manažerských pozicích. Možná, že kladně zapůsobilo, že to většinou byli lidé těsně po škole, bylo to jejich první zaměstnání. Ale viděli, že se v oboru stále něco děje, mění, že jim poskytujeme možnost se dál učit - to je také velmi důležité. Tím vlastně vznikla dobrá »parta« a její kulturu se snažíme přenášet i do zahraničních poboček.

HN: Můžete ji více přiblížit?

Je to otázka důvěry, spoluodpovědnosti, pospolitosti... Doložím to příkladem. Stalo se mi, že jsem šel vyjednávat nějaké obchodní záležitosti. Když jsem se vrátil, sundal jsem obrazně sako a šel jsem dopilovat technickou stránku věci. Všichni to považovali za samozřejmé, stejně jako já.

HN: Nedávno jsem četl, že podnikatelé říkají: Motorem naší činnosti jsou peníze, ale skutečnost bývá jiná. Peníze jsou jen krátkodobým stimulem. Co vás konkrétně motivuje k podnikání?

Člověk asi musí mít v sobě geny podnikání. Pak ho žene kupředu každý nový dobrý nápad. Na druhém místě jsou lidé, kolegové, kteří ho realizují a se kterými žije. Jak jsem říkal, musí to být »parta«. Peníze jsou až na třetím místě. Není žádným tajemstvím, že jsme s Martinem první dva roky dělali bez výplaty. Měli jsme nějaké prostředky z dřívější doby a nevedli jsme nijak náročný život. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem si stavěl nějaký cíl být v pětatřiceti bohatým člověkem. Stejně jsme si tehdy nepřipouštěli, že budeme mít stovky klientů. Zajímal nás ten nápad a jednání s klienty, kteří začínali naše informace využívat, pro mne znamenalo čerpání nové energie do práce. Ve chvíli, kdy zažijete první úspěchy, tak vás to samo žene dopředu.

HN: Zaměstnáváte hodně pracovníků s velkými rodinami. Řada podnikatelů se takových lidí bojí, že budou mít velké absence.

Sám mám tři dcery a dva syny, ale nemám ve firmě nejpočetnější rodinu. Přitom jsem se nesetkal s tím, že by lidé kvůli rodině chyběli v práci. Díky vychování jsem zpočátku přijímal jen takové lidi, ale vždy po pečlivém uvážení. Pak přišli další lidé na základě vzájemných kontaktů s našimi pracovníky. Takže čtyři pět dětí v rodině tu není výjimkou, dvě rodiny mají i po šesti dětech. Ti lidé spolu navzájem dobře komunikují a také si pomáhají. Když dovedou vychovávat své děti, dokáží předávat zkušenosti i mladším spolupracovníkům. Samozřejmě režim ve firmě je trochu volnější než v jiných. Ale jsou úkoly a termíny splnění a ty se dodržují. V řadě případů je pracovní doba flexibilní, když je potřeba, lidé za sebe bez velkých problémů zaskakují. Nebojíme se ve firmě smíchu, neformálně se setkáváme alespoň jednou týdně, říkáme si věci otevřeně do očí. Někdo říká, že jsme moc demokratičtí, ale chcete-li držek krok s vývojem a vysokou dynamiku podnikání, musíte vytvořit prostředí, které podporuje dobré vztahy a kreativitu. V tom je možná podstata naší úspěšnosti.

Zaujalo mě

Je to už několik měsíců, co jsem sledoval večerní zpravodajskou relaci. Hlasatelka právě informovala o kruté zimě v Rusku, kde nefungovaly dodávky energií a lidé tam zoufale sháněli dřevo na topení, aby se alespoň trochu zahřáli. A jak to tak bývá, objevili se ve městech překupníci s topivem, kteří prodávali dřevo za několikanásobek tržní ceny. Určitě bych si této obyčejné zprávy ani nevšiml, kdyby jedna z mých školou povinných dcer nepoznamenala: „Těm lidem by přece měli prodávat dřevo na topení za nižší cenu než je běžné, když je v jejich zemi krutá zima a nefunguje jim elektrika ani plyn. Proč ho prodávají s několikanásobnou přirážkou ?“ Jak přirozené a srozumitelné. To jen já občas zapomenu svým dětem vysvětlit, jak se stát opravdu bohatým.

Událost měsíce
42. Mezinárodní kongres monitoringových agentur


Fédération Internationale des Bureaux d´Extraits de Presse

Václav Havel převzal patronát nad konáním 42. mezinárodního kongresu FIBEP (Fédération Internationale des Bureaux d´Extraits de Presse) v Praze. „Vaše krásné město očekává v příštím roce účastníky kongresu ze 40 zemí světa," sděluje Joachim von Beust, generální tajemník a hospodář FIBEP, a dodává: " Prahu jsme si vybrali proto, že v České republice je naším dobrým partnerem společnost NEWTON I.T., která se může zhostit náročné úlohy hostitele a pořadatele.“ http://www.newtonit.cz

Odkaz měsíce
Internetový obchod s hračkami
Sedm let jsme na trhu...
http://www.svethracek.cz
Diář akcí
Pondělí 19. června 2007
Zastupitelstvo MČ Praha 20 Horní Počernice

Zasedání zastupitelstva městské části se koná od 17:00 hod. v Kulturním centru Domeček. http://www.pocernice.cz/

Úterý 20. června 2007
Studio Česko

Od 15:35 hod. budu hostem moderátora Ondřeje Černého v pořadu Studio Česko.
Bude to rozhlasová premiéra :-)
A hned 25 minut živého vysílání...
To bude hukot :-)
http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/

Čtvrtek 22. června 2007
ČT 1 pořad POKR

Newton IT bude v tomto pořadu spolu s Technickou univerzitou v Liberci prezentovat systém na automatické rozpoznávání řeči.
POKR - POstřehy, Komentáře a Rady pro podnikatele. Pořad pro podporu a rozvoj podnikání. http://www.ceskatelevize.cz/

Čtvrtek 28. června 2007
ZŠ Stoliňská slaví 220 let

Základní škola Stoliňská v Horních Počernicích oslaví 220 let od svého založení. Začátek slavnosti je ve 14:00 hod. http://www.zschvaly.wz.cz/

Copyright © 2006 - 2008 Petr Herian - všechna práva vyhrazena.Životopis | Z médií | Obrazem | Odkazy | Kontakt